středa 2. února 2011
Výročí
Jsou výročí významná a méně významná. Marečkovi je půl roku a já, i když by se to nemělo, se nemůžu ubránit srovnávání. Vítek 1.2.2008 začal lézt, za 14 dní stál okolo nábytku a 22.2. má první zářez na futrech u kuchyně neboť k nim(respektive za Koudym) přišel. Mareček strká nožičky pod sebe, ale plazí se-neleze-není na všech 4. Já jásám. Živě si pamatuji ten únor 2008 jako největší mateřskou krizi. To neovladatelné zvířátko bez pudu sebezáchovy a modlím se, aby tomu tak znovu nebylo,ALE. Mareček v posledním týdnu měl pár dní teplotu a vydržel klidně celý den pouze spát a jíst, nebo se jen chovat a děsně zlenivěl. V poloze na bříšku mu padá hlava, nechce se točit, plazit a je děsně vzteklý. V pátek jdeme na kontrolu na na neurologii, takže jsem začala cvičit zase tvrdě 4x denně vojtovku. Musela jsem odstěhovat stůl od okna, protože by bylo po žaluziích. Vítkovi strhl plakát ze zdi a při úklidu na chodbě se doplazil ke psí misce a celý nadšený v ní cákal a máčel rukávy. Večer ve vaně pak zcela koordinovaně používal k cákání příslušnou končetinu v poloze na břichu v celkovém počtu 4. Takže snad lezení na sebe nedá dlouho čekat(blázním, co...:-))No a pak se těm šíleným matičkám zavděčte.....
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat