Finta fň

Vítek začal pobírat rozum a občas nás opravdu dostane. Včera na návštěvě u tchánů byl i jeho bratranec Honzík(také 3 roky). Rvali se o kuši. Mají sice dvě, ale to nevadí.
H: Ta je moje
V: Ne, ta je moje
H: Ne, ta je moje
Vítek obrací kuši na jakousi nálepku umístěnou na boku kuše:
V: Ta je moje, tady je napsáno Ví-tek
H: Hm, já neumím číst. Odchází hledat svojí kuši

Spolek přátel krásné literatury a bramborových koláčků

Kdysi dávno, když jsem dostudovala vysokou školu, jsem se zařekla , že už nikdy nebudu číst nic o 2. světové válce . Tak tu máš čerte kropáč a je to tu. Takhle knížka se svým zařazením  původně tvářila jako červená knihovna. Proto mě moc překvapilo, když v mojí oblíbené knihovně byla zařazena úplně někde jinde.
Pohltila mne hned úvodní kapitola, protože když jsem dostudovala vysokou školu, jsem se zařekla, že už nikdy nebudu číst knížky "bez děje", ale bylo mi jasné, že tahle kniha ve skutečnosti tak červená nebude. Popisuje především Normandské ostrovy ve válečných letech, kdy byly okupovány německou armádou...Je psána formou dopisů-je to nezvyklé, ale vůbec to nevadí, ba naopak to způsobuje rychlý spád děje- a to já ráda.
A abych nezapomněla, končí happy endem, takže pro kojící a hormony zmítané matky naprostý ideál...

Myslím, že jistý pan doktor z jihočeské univerzity by jí nazval "šitem", no ale jako co..:-), kvůli němu opravdu znovu Noc s Hamletem už nikdy v životě číst nebudu...

Dort pro hokejistu

Jak se bere míra na takový dort:














Finální výrobek i s pukem. Nenašla jsem nic, než jedno prkno, na které se vešel.A toho piškotu mi stačil opravdu jen jeden plech:

Lentilkové sušenky

Lentilky prostě u nás doma vedou...
250g másla
200g moučkového cukru
1 vejce
350g hladké mouky
1 vanilkový cukr
Všechno zpracujeme dohromady. Vytvořená směs celkem lepí, takže vezmu čajovou lžičku a na pečící papír dám hrudky. Nechám kolem nich dost místa, protože se krásně roztečou a udělají placičky  a na vrch dám pár lentilek
Pozor!!!Pokud si vezmete k ruce nějakého pomocníčka, připravte se na to, že spotřeba lentilek bude dvojnásobná!!!
Děti je milují a práce to moc nedá...

Medvěd

Chcete-li mít doma jedlého  chlebového medvěda, postupujte takto:
Kupte v Lídlu chlebovou mouku(my máme nejraději slunečnicovou..). Nalijte plný hrneček vody do domácí pekárny, přisypte půl pytlíku mouky, zapněte na program kynutí a usaďte dítě k Patovi a Matovi před televizi.
Až zapípá signál, vysypte těsto na pomoučený val a rozdělte na 2 poloviny. Z jedné udělejte kouli a dejte doprostřed plechu(tělo), na kterém je pečící papír(kdo by se vymazával, vysypával a  hlavně myl s plechem...že?:-))
2. polovinu zase rozdělte2. Z té první udělejte 2. kouli-hlavu a ze druhé zase 2 poloviny.
Ty rozdělte takto: 1. polovina na 4 díly-ruce a nohy,  2. polovina zase na půl-1. je čumáček, 2. jsou 2 ouška...

Vypadá to složitě, ale až  budete mít těsto před sebou, půjde Vám to samo, je to fakt otázka pěti minut...
Na očíčka jsme použili dýňová semínka.
Jednotlivé díly jsem namazala v místech dotyku vodou, aby se slepily...Celého jsme potom také pomazali vodou...

Sušenky

Vítek má rýmičku. Je strašně nemocný, konečně jako každý chlap s rýmičkou, tak je doma a já se ho snažím zabavit. Ještě že ho baví alespoň vařit. Zabiji dvě mouchy jednou ranou...

Recept:
Převzala jsem ho od Annabel Karmelové a trochu počeštila...
1 tuk na pečení
2 žloutky(stačil by jeden , ale já mám malá vece z Tesca)
150g moučkového cukru
300g mouky hladké
špetka soli

Nejprve zaděláme  v míse ručně(já použila robota-jsem líná..:-)) tuk s vajíčky a cukrem

Potom přidáme mouku(prý prosátou-já jsem líná, nevidím v tom rozdíl, nedělám...:-))sůl a rychle zpracujeme těsto, aby moc nelepilo..,. Podsypeme hodně moukou, vyválíme(pokud možno rovnoměrně, aby se části nepřipalovaly...) a vykrajujeme tvary...

Dáme upéct do trouby tak na 10 min na 180 stupňů....
Dobrou chuť

Výchova kluků

Právě jsem dočetla tuhle knížku a docela se mi líbila. Asi proto,že sdílí se mnou stejný názor na výchovu. Moc se mi tam líbila pasáž o důležitosti tatínků,  především jejich způsobu výchovy. To jejich věčné "řádění". V praxi u nás  znamená  rozházet na manželské posteli všechny deky a polštáře, vzájemné lochtání praní a tak, má za příčinu testosteron, kdybyste nevěděli. Otec tak syna učí jak zacházet se svojí mužskou energií a učí ho ji ovládat-a teď už dost. Takže já myslela, že manžel jen s Vítkem blbne a on vychovává...
No a potom tam byla celá kapitola o sportu a očekávání, nenaplněných snech, umění prohrávat, trenérech-zkrátka aktuálně moc pěkné čtení...

PS Pro učitelky:-): Krásná pasáž, jak zacházet s klučičí energií, živostí a tak, ale prakticky nic převratného,jako v každé psychologické knížce pro učitele. Vysvětleno proč, ale nevysvětleno, co s tím...

Půda plná pohádek

Půda plná pohádek je skutečně na půdě Borovanského mlýna, kam jsme dorazili z Parku exotických zvířat. Tak se tedy Vítek trochu bál, protože tam byli čerti. V jednotlivých oddílech jsou tam udělané výjevy z českých pohádek.To už se dokonce líbilo i Marečkovi, koukal, smál se, prostě paráda. Míša chtěl i jednu pohádku přečíst, ale na to jaksi Vítek čas neměl. Tak se alespoň pokochejte z fotek. Fakt klobouk dolů před výtvarnicemi....
Typ pro tetu Péťu, chtělo by to spojit s nějakou výtvarnou nebo jinou aktivitou a vrátit se tam společně, co?
Jo a zaplatí se vstup a může se tam být neomezeně dlouhou dobu...

Park exotických zvířat

Nedávno jsem byli v Borovanech v Parku exotických zvířat. Moc mile nás to tam překvapilo. Na skutečně dost malém prostoru se nachází lvi, tygři, papoušci, opice. No prostě spousta havěti. Jelikož zvířata jakéhokoliv druhu můžeme všichni, byli jsme prostě nadšení.
Pro děti je to asi zajímavější, než zoo na Hluboké-soudím tedy alespoň podle Vítka. Ta má totiž spíš vzdělávací charakter.

Největší hvězda dne byla malinká opička, která prolézala mříže  a lezla po vnějších zábranách voliéry. Povedlo se nám i vidět krmení opic. Zase ta malinká nejvíc zajímala. Opice dostaly jogurty, samy si je otvíraly a jedly. Měly toho plnou bednu a ta malá si vybrala hádejte co? Probiňáka vanilkového, byl tam jediný,Vítek byl úplně u vytržení....

Křtiny Andrejky

Dort ke křtinám Andrejky+já tou dobou "krásně obrovská"2v 1s Marečkem.Kdybych se s tím tak necrcala a dala dětem pytlík lentilek rovnou, mělo by to stejný efekt:-)

Dort pro Andulku

Andulka měla 2. narozeniny. Udělali jsme jí s Vítkem panenku. Na fotce je oslavenkyně s maminkou(těhotná s Andrejkou), já tou dobou už byla asi( několik hodin nebo dnů:-)) těhotná s Marečkem, ale to jsme ještě nikdo nevěděl...

Moji kluci

V sestupném pořadí: míša,Vítek, Míša

Dort pro prababičku

Babička slavila narozeniny, když jsem byla s Markem v porodnici, dárek měla u mne schovaný jak v záložně. Má ráda marcipán...

Dýně

Jsme samý amerikanismus, americké máme úplně všechno a mně to téměř vždy vadí. Podzimní dlabání dýně je výjimkou, která potvrzuje pravidlo-prostě se mi tenhle zvyk líbí:-)Takhle to letos vypadá u nás na balkóně

Vozík za kolo

Za porodné, které nám stát nadělil po narození Vítka, jsem si pořídila úplně nejlepší náplň mateřské, a to vozík za kolo. Protože jsme plánovali mimnimálně dvě děti a kočárek máme z druhé ruky, investovaná částka nám nepřišla zas až tak přemrštěná. Pořídili jsme k němu cyklistický, joggingový a kočárkový set. Vítka jsem v něm vozila od jeho půl roku místo kočárku, zvládnul s námi společné lyžování na Šumavě, prostě si ho nemůžu vynachválit.
Norys potřebuje téměř denně pořádnou dávku pohybu, proto mám z našeho bydliště vytipováno několik 10-15km dlouhých tras. Tahle fotka je pořízená na Vrbenských rybnících-přírodní rezervaci, která je nejen ornitologicky zajímavá (o tom někdy příště), ale i ideální pro cyklisty. Hráze rybníků jsou protkány cestami, takže pro nás vlastně značka ideál...
Mareček vypadá skoro jako holčička, ale pozor, u nás není červená holčičí barva, červená je barva záchranářů, tudíž vrchol mužnosti:-)
A kdyby se někdo z Vás divil, v čem že to chudák dítě sedí, tak je to autosedačka, která sice není přidělaná k vozíku, ale musí se tam umísťovat bez "obsahu", protože drží za konstrukci vozíku. Mára sice vypadá jak kominík od prachu, ale je tam maximálně spokojený, drncá to a navíc ten výhled...

Knížky

Sama hodně čtu nejen sobě ale i mým dětem. Mezi momentální vítěze u Vítka patří právě tahle knížka Kateřiny Janouchové. Ježíšek bude hodný a přinese další 3 knížky o Ivance. Maminka už je totiž mírně na nervy z každodenního přednášení stejných slov...Už jsem je četla, zase je tam spousta životních paralel s Vítkem...
Když se měl narodit Mareček, pořídili jsme od té samé autorky a stejné ilustrátorky knížku Jak jsem přišel na svět a je opravdu skvělá. Nejen že připouští jakýkoliv způsob porodu (i na velbloudu:-)...)je úžasná proto, že dětem skutečnost početí, těhotenství a porodu nezkresluje a zároveň je moc citlivá a poutavá pro děti. Fakt doporučuji...

Dort pro tchýňku

Moc ráda zdobím a peču dorty. Tenhle byl pro tchýňku k šedesátinám.

Koudy

Koudy byl úplně úžasný pes, proto o něm píši hned na začátku. Byl děsně hodný, milý, výjimečně klidný a navíc moc společenský. Byl to vlastně manželův "první pořádný pes". Do té doby měl doma pudla:-) S ním začal dělat kynologii-záchranařinu. Tvrdí, že se na něj děsně lepily ženský(já nevím, na mne udělal dojem on, protože uměl čárky ve větách-láska přes internet, no...). Já ho vyvdala, dokonce nám i svatbu odsvědčil, jak je na jedné fotce vidět ,a chodívali jsme s ním za svobodna a nezadana randit na kolech. Prostě stále mi chybí. Navíc jsme ho nechávali uspat v době, kdy já byla těhotná s Markem a pracovaly mi hormony, teď kojím, takže to o moc lepší není...

Tak to jsou oni

Představuji Vám momentální sestavu svěřenců v mé "péči". Vítek se narodil 26.7. 2007 a Mareček 30.7. 2010, prostě máme tatínka, který umí plánovat:-)To chlupaté a úplně mokré vlevo(jsem ženská, ukazuji co vidím, ne jak je to ve skutečnosti...)je Norys. Ten se narodil 1.6. 2008. Je to flet coated retrívr, milujeme ho všichni a má přezdívku "prdlej ital", protože "prdlej" je a má temperamentní povahu. Ještě s námi do letošního roku žil Koudy, jeho strýc, ten byl povahou úplně jiný, ale nemoc si nevybírá ani mezi zvířaty. Až sem budu umět vkládat odkazy z youtube, tak sem vložím vzpomínku na něj, co vytvořil můj manžel...

Dobrý den

Vítám všechny na mém prvním blogu, snad pochopím princip a snad Vás to tu u mne bude bavit