Poslední dobou lidi okolo mne dost udivuje, jak to že s dvěma malými dětmi pracuju. Co jako dělá jejich otec?No, dělá, ale proč tedy dělám já?
Tak heleďte se, aby bylo jednou pro vždycky jasno:
Moje babička ze strany mamky měla muže celý život na montážích a se dvěma dětmi byla doma sama. Aby je uživila, vstávala ráno ve 3 a chodila do místní mlékárny. Přišla domů v sedm, sbalila si raneček a motyčku a odjela s ostatními místními ženami zeleným gazíkem pracovat do lesa.
Druhá babička měla muže "kolchozníka", který byl politickým vězněm a navíc byl odborníkem především přes koně, nikoliv přes přidělený traktor, takže malým domácím hospodářstvím a pečením domácího chleba vydělávala na vysoké školy obou dvou svých synů.
Moje mamka při dětech obdělávala 10arovou "zahrádku" a po celý rok rodinu zásobovala(a stále zásobuje) ovocem a zeleninou, pletla ponožky a mezi tím odskakovala občas topit za tátu do místní kotelny.
Můžete mi říct, jak bych se já, bydlící v paneláku a mající vlastně prd co na práci mohla jednou těmhle třem zpříma podívat do očí? Navíc všechny tři mne vychovávaly k tomu, abych makala za dva, protože jsem ženská a ty to mají na světě mnohem těžší. Proto konečně mám vystudovaný pedák-abych se jednou byla schopná starat o děti v době jejich volna...Já to prostě mám v genech a jinak to neumím, i kdybych měla vydělávat na zlaté záchodové prkýnko....
Jasný? Takže na otázku: Proč to děláš, co tedy dělá Tvůj muž, už odpovídat nebudu-vysvětleno jednou pro vždy...
Žádné komentáře:
Okomentovat