Dnes vařím asi pro půl Budějovic....:-D
Lívance a jahody se šlehačkou, mňam :-D
Pohádkové lívance:
Tohle je z litru mléka, zahřejete ho na teplotu, kdy vám už hřeje do prstu :-D v tom největším hrnci, co máte doma. Rozpustíte v něm 2 lžíce cukru a rozdrobíte kostičku kvasnic. Zaprášíte moukou a necháte vzejít kvásek, pak zašleháte 2 celá vejce a postupně zašleháváte hladkou mouku, odhadem tak půl až tři čtvrtě kila. Těsto má mít mazlavou konzistenci viz pohádka Dařbuján a Pandrhola :-D. Potom necháte vzejít na teplém místě (v mém případě na kamnech, kde jsem zahřívala mléko, nebo za oknem na parapetu, kde svítí slunce). No a potom hlídáte, abyste nedopadli jako matka v pohádce Hrnečku vař. Když bude těsto vykynuté, rozpálíte lívanečník(já tedy maxi teflonovou pánev), trochu pomažete olejem a pečete nasucho.
Dobrou chuť
čtvrtek 21. června 2012
úterý 19. června 2012
Zoo a Dinopark v Plzni
Včera jsme uskutečnili tropický výlet do Plzně. Nejdříve jsme prošli zoologicou zahradu, bylo příšerné horko, navíc já ještě ráno stihla vyfasovat antibiotika na zánět močového měchýře, takže si dokážete představit, jak mi bylo.
Děti se těšily na žirafy a nosorožce, pak jsme vystoupali nahoru sídlišti Na Vinici. Tady se ve stínu stromů rozkládá Dinopark. Prvního dinosaurus na nás koukal ještě v zoo :-D
Děti se těšily na žirafy a nosorožce, pak jsme vystoupali nahoru sídlišti Na Vinici. Tady se ve stínu stromů rozkládá Dinopark. Prvního dinosaurus na nás koukal ještě v zoo :-D
V Dinoparku je několik tématických prolézaček, občerstvení , 3D kino a samozřejmě mnoho dinosaurů. Mareček prakticky celý výlet absolvoval po svých bez kočáru, už je to prostě velký kluk a šikulka k tomu. Park je opravdu celý přizpůsobený dětem, takže jsem mohla kluky bez starosti vypustit a nechat je, ať vstřebávají, jak umí a potřebují....
Oblíbené výletní jídlo, suché uvařené těstoviny :-D
Zkrátka, kdybychom celou zoo vynechali a šli jen do Dinoparku, vůbec nic by se nestalo, ušetřili bychom a děti by byly maximálně spokojené....
Otáčivé hlediště
Zavedla jsem v naší rodině letní pravidlo. Minimálně jednou musíme na Otáčivé hlediště do Krumlova. Nikdo se tu tomu víceméně nebrání. Vítek letos navíc dostal k svátku zážitkový dárek právě s "otáčkem" spojený, takže jsme minulý týden naší rodinnou tradici dodrželi hned dvakrát.
No a k Vítkovu svátku.
Vítek dostal zážitkový dárek. Marečka hlídal děda a my spolu vyrazili žlutým autobusem Student agency do Krumlova, prohlédli si zámek a pak shlédli dětské představení Kocur v botách. Moc mile mne tohle představení překvapilo. Bylo krásně dětsky uzpůsobené, ovšem nebylo přitažené za vlasy a nesnažilo se malému ani velkému divákovi podbízet.
Ono dělat divadlo tak, aby se líbilo dětem a zároveň počítat s tím, že tam budou i rodiče dětí a udělat představení milé i pro ně není vůbec jednoduché.
Tohle představení bylo vtipné, kouzelné, pohádkové, ale navíc inteligentně humorné, což tedy oceňuji velmi.
Kdybych měla srovnat obě představení, tak zvítězí to dětské, fakt klobouk dolů před lidmi, kteří tohle představení po všech stránkách připravovali, opravdu se jim povedlo....
Představení trvá jen hodinu, takže jsem přesvědčená, že tuto tradici s námi už příští rok bude moci dodržovat i Mareček....
Připojuji Vítkovu cestovatelskou fotku z autobusu....:-D
S Míšou jsmše byli ne nové inscenaci - Dekamaron.
Jako vždy kouzelné prostředí zámecké zahrady vytvořilo nádhernou atmosféru a i přes mírný déšť. Myslím, že se s renesanční knihou všichni divadelní umělci vypořádali moc dobře, i když....na loňského Macbetha zatím prostě nic nemá...., ale každopádně stojí Dekameron za shlédnutí, to zas ano....
Vítek dostal zážitkový dárek. Marečka hlídal děda a my spolu vyrazili žlutým autobusem Student agency do Krumlova, prohlédli si zámek a pak shlédli dětské představení Kocur v botách. Moc mile mne tohle představení překvapilo. Bylo krásně dětsky uzpůsobené, ovšem nebylo přitažené za vlasy a nesnažilo se malému ani velkému divákovi podbízet.
Ono dělat divadlo tak, aby se líbilo dětem a zároveň počítat s tím, že tam budou i rodiče dětí a udělat představení milé i pro ně není vůbec jednoduché.
Tohle představení bylo vtipné, kouzelné, pohádkové, ale navíc inteligentně humorné, což tedy oceňuji velmi.
Kdybych měla srovnat obě představení, tak zvítězí to dětské, fakt klobouk dolů před lidmi, kteří tohle představení po všech stránkách připravovali, opravdu se jim povedlo....
Představení trvá jen hodinu, takže jsem přesvědčená, že tuto tradici s námi už příští rok bude moci dodržovat i Mareček....
Připojuji Vítkovu cestovatelskou fotku z autobusu....:-D
neděle 10. června 2012
Muzejní noc
Na různých místech ČR se ve stejný den koná stejná akce. Různá muzea a galerie se večer návštěvníkům zdarma otevřou. Samotné výstavy doprovází mnoho kulturních a doprovodných akcí.
Já se letos s Vítkem vydala na Hlubokou do Alšovy jihočeské galerie.
Letošní galerijní noc byla v duchu 30. let.
Před zámkem Hluboká se konala výstava historických automobilů. V jejich čele přijel muzejní noc zahájit sám T.G.M.
V zahradě u místní kavárny pak bylo mnoho atrakcí pro děti.
V hlavním sále vystupovalo Trio Swing Avalon s dobovými melodiemi (klarinetista Martin Voříšek byl mým učitelem na VŠ...:-). Vítek dokonce vydržel sedět a poslouchat, aneb nikdy nepodceňujme vnímavost dětí....
Taneční skupina mladých dívek oblečených do dobových kostýmů (včetně podvazků, chlapi šíleli...:-)) předvedla dobové tance
V jednom z křídel byla tvůrčí dílnička, malé děti vyráběly papírové prstové maňásky a větší plstěné.
Mezi tím jsme procházeli galerií a prohlíželi obrazy a plastiky. Dospěláci se mohli zúčastnit zasvěceného výkladu špičkového pana kulturologa z Univerzity Karlovy (jméno jsem v hlavě domů nedonesla, ale vyprávěl opravdu zajímavě), ale to s Vítkem jaksi nešlo, protože zde bylo mnohem víc zajímavějších věcí.
V deset večer proběhlo v tvořivé dílničce ten den poslední divadelní vystoupení s loutkovou pohádkou.
Po pohádce nastala ovšem mnohem zajímavější část, kdy pan herec poskytnul všechny zúčastněné loutky dětem, aby si pohrály.
V zámeckém atriu ještě i v tuhle pozdí hodinu rozdával pán od cukrové vaty vatu zadarmo :-) a dětí bylo stále dost. Když se zjistilo, že vata je zadarmo, tak i dospělých... :-)))
Cestou ze zámku jsme podnikli ještě děsně dobrodružnou výpravu lesem serpentinami k autu.Zkrátka a dobře, domů jsme dorazili skoro v půl dvanácté v noci plni dojmů. Příští rok rozhodně vyrazíme znovu.
PS: Každý rok má prý tahle akce jiné dobové zaměření a podobná akce prý probíhá ve stejnou dobu každoročně u Památníku Jana Žižky v Trocnově. Moc doporučuji....
PSS: Ty bundy s reflexními prvky jsou sice moc praktické, ale blbě se fotí...:-D
Já se letos s Vítkem vydala na Hlubokou do Alšovy jihočeské galerie.
Letošní galerijní noc byla v duchu 30. let.
Před zámkem Hluboká se konala výstava historických automobilů. V jejich čele přijel muzejní noc zahájit sám T.G.M.
V zahradě u místní kavárny pak bylo mnoho atrakcí pro děti.
Princ na bílém koni směřuje k zámku...:-)
V hlavním sále vystupovalo Trio Swing Avalon s dobovými melodiemi (klarinetista Martin Voříšek byl mým učitelem na VŠ...:-). Vítek dokonce vydržel sedět a poslouchat, aneb nikdy nepodceňujme vnímavost dětí....
Taneční skupina mladých dívek oblečených do dobových kostýmů (včetně podvazků, chlapi šíleli...:-)) předvedla dobové tance
V jednom z křídel byla tvůrčí dílnička, malé děti vyráběly papírové prstové maňásky a větší plstěné.
Mezi tím jsme procházeli galerií a prohlíželi obrazy a plastiky. Dospěláci se mohli zúčastnit zasvěceného výkladu špičkového pana kulturologa z Univerzity Karlovy (jméno jsem v hlavě domů nedonesla, ale vyprávěl opravdu zajímavě), ale to s Vítkem jaksi nešlo, protože zde bylo mnohem víc zajímavějších věcí.
V deset večer proběhlo v tvořivé dílničce ten den poslední divadelní vystoupení s loutkovou pohádkou.
Po pohádce nastala ovšem mnohem zajímavější část, kdy pan herec poskytnul všechny zúčastněné loutky dětem, aby si pohrály.
Cestou ze zámku jsme podnikli ještě děsně dobrodružnou výpravu lesem serpentinami k autu.Zkrátka a dobře, domů jsme dorazili skoro v půl dvanácté v noci plni dojmů. Příští rok rozhodně vyrazíme znovu.
PS: Každý rok má prý tahle akce jiné dobové zaměření a podobná akce prý probíhá ve stejnou dobu každoročně u Památníku Jana Žižky v Trocnově. Moc doporučuji....
PSS: Ty bundy s reflexními prvky jsou sice moc praktické, ale blbě se fotí...:-D
Autopohádky
A protože hned vedle je Jihočeské motocyklové muzeum, museli jsme se samozřejmě rovnou podívat i tam....Klukům se výstava také líbila, jen batole chtělo zkusit červené šlapací autíčko ze 30. let 20. století, takže jsme odcházeli s takovým jekotem, že na nás jen tak nezapomenou....:-D(nejhorší jsou matky, co nerozumně tahají děti po výstavách, děti z toho nemají žádný rozum, a pak děsně ječí....:-D)
A protože každá povedená akce se má řádně zapít, stavili jsme cestou zpátky v nově otevřené Kozlovně U Zelené ratolesti....:-D
PS:
Výstavy jsou sice krásná věc, ale chce to i nějaký pohyb. Batole v akci :-D jsme nechali doma taťkovi i a vyrazili s Vítkem do bazénu v IGY, plaval na všechny možné způsoby, prvně byl se mnou ve vířivce a nakonec i ve společné sauně, což byl pro něj takový zážitek, že se stále ptá, kdy zase půjdeme... :-D No už to s tím pětiletým fakt jde, tomu říkám hezky strávená sobota - a do té společné sauny půjdeme co nevidět, člověk se pro to dítě prostě musí obětovat...:-D
pondělí 4. června 2012
Tak jak je to s těmi chybami, paní učitelko?
Faktem je, že paní učitelka chyby dělá, dokonce dělá takové, za které bych svoje studenty řádně vytahala za šísky :-) Dokonce i některé vlastní používá při výuce a studenti se náramně baví. I studentům vykládá o její okřídlené "ribě", kterou na vysoké za živéhoboha nemohla po sobě přečíst a identifikovat v nějaké přednášce, co je to proboha za slovo :-) No prostě sranda musí být, i kdyby na chleba nebylo a i učitel je jen člověk.
Tož tak.
Jsem ráda, že se mnou mnoho lidí mluví a píše právě proto, že jsem kromě diagnózy také člověk, ale hlavně svojí diagnózou neobtěžuji okolí (tedy alespoň doufám...) :-D
PS: Za případné chyby a překlepy v tomhle článku i na tomto blogu neručím a slabé povahy, nechť se raději drží opodál....:-D
Tím člověk nějak načichne.....:-D
Tož tak.
Jsem ráda, že se mnou mnoho lidí mluví a píše právě proto, že jsem kromě diagnózy také člověk, ale hlavně svojí diagnózou neobtěžuji okolí (tedy alespoň doufám...) :-D
PS: Za případné chyby a překlepy v tomhle článku i na tomto blogu neručím a slabé povahy, nechť se raději drží opodál....:-D
Tím člověk nějak načichne.....:-D
neděle 3. června 2012
Není malé pomoci
Aneb, když pověsil prádlo taťka :-)Ještě že to není do silnice, to by si sousedi opravdu mohli myslet, že jsem se zbláznila....:-)
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)