neděle 31. října 2010

Finta fň

Vítek začal pobírat rozum a občas nás opravdu dostane. Včera na návštěvě u tchánů byl i jeho bratranec Honzík(také 3 roky). Rvali se o kuši. Mají sice dvě, ale to nevadí.
H: Ta je moje
V: Ne, ta je moje
H: Ne, ta je moje
Vítek obrací kuši na jakousi nálepku umístěnou na boku kuše:
V: Ta je moje, tady je napsáno Ví-tek
H: Hm, já neumím číst. Odchází hledat svojí kuši

pondělí 25. října 2010

Spolek přátel krásné literatury a bramborových koláčků

Kdysi dávno, když jsem dostudovala vysokou školu, jsem se zařekla , že už nikdy nebudu číst nic o 2. světové válce . Tak tu máš čerte kropáč a je to tu. Takhle knížka se svým zařazením  původně tvářila jako červená knihovna. Proto mě moc překvapilo, když v mojí oblíbené knihovně byla zařazena úplně někde jinde.
Pohltila mne hned úvodní kapitola, protože když jsem dostudovala vysokou školu, jsem se zařekla, že už nikdy nebudu číst knížky "bez děje", ale bylo mi jasné, že tahle kniha ve skutečnosti tak červená nebude. Popisuje především Normandské ostrovy ve válečných letech, kdy byly okupovány německou armádou...Je psána formou dopisů-je to nezvyklé, ale vůbec to nevadí, ba naopak to způsobuje rychlý spád děje- a to já ráda.
A abych nezapomněla, končí happy endem, takže pro kojící a hormony zmítané matky naprostý ideál...

Myslím, že jistý pan doktor z jihočeské univerzity by jí nazval "šitem", no ale jako co..:-), kvůli němu opravdu znovu Noc s Hamletem už nikdy v životě číst nebudu...

Dort pro hokejistu

Jak se bere míra na takový dort:














Finální výrobek i s pukem. Nenašla jsem nic, než jedno prkno, na které se vešel.A toho piškotu mi stačil opravdu jen jeden plech:

Lentilkové sušenky

Lentilky prostě u nás doma vedou...
250g másla
200g moučkového cukru
1 vejce
350g hladké mouky
1 vanilkový cukr
Všechno zpracujeme dohromady. Vytvořená směs celkem lepí, takže vezmu čajovou lžičku a na pečící papír dám hrudky. Nechám kolem nich dost místa, protože se krásně roztečou a udělají placičky  a na vrch dám pár lentilek
Pozor!!!Pokud si vezmete k ruce nějakého pomocníčka, připravte se na to, že spotřeba lentilek bude dvojnásobná!!!
Děti je milují a práce to moc nedá...

pátek 22. října 2010

Medvěd

Chcete-li mít doma jedlého  chlebového medvěda, postupujte takto:
Kupte v Lídlu chlebovou mouku(my máme nejraději slunečnicovou..). Nalijte plný hrneček vody do domácí pekárny, přisypte půl pytlíku mouky, zapněte na program kynutí a usaďte dítě k Patovi a Matovi před televizi.
Až zapípá signál, vysypte těsto na pomoučený val a rozdělte na 2 poloviny. Z jedné udělejte kouli a dejte doprostřed plechu(tělo), na kterém je pečící papír(kdo by se vymazával, vysypával a  hlavně myl s plechem...že?:-))
2. polovinu zase rozdělte2. Z té první udělejte 2. kouli-hlavu a ze druhé zase 2 poloviny.
Ty rozdělte takto: 1. polovina na 4 díly-ruce a nohy,  2. polovina zase na půl-1. je čumáček, 2. jsou 2 ouška...

Vypadá to složitě, ale až  budete mít těsto před sebou, půjde Vám to samo, je to fakt otázka pěti minut...
Na očíčka jsme použili dýňová semínka.
Jednotlivé díly jsem namazala v místech dotyku vodou, aby se slepily...Celého jsme potom také pomazali vodou...

Sušenky

Vítek má rýmičku. Je strašně nemocný, konečně jako každý chlap s rýmičkou, tak je doma a já se ho snažím zabavit. Ještě že ho baví alespoň vařit. Zabiji dvě mouchy jednou ranou...

Recept:
Převzala jsem ho od Annabel Karmelové a trochu počeštila...
1 tuk na pečení
2 žloutky(stačil by jeden , ale já mám malá vece z Tesca)
150g moučkového cukru
300g mouky hladké
špetka soli

Nejprve zaděláme  v míse ručně(já použila robota-jsem líná..:-)) tuk s vajíčky a cukrem

Potom přidáme mouku(prý prosátou-já jsem líná, nevidím v tom rozdíl, nedělám...:-))sůl a rychle zpracujeme těsto, aby moc nelepilo..,. Podsypeme hodně moukou, vyválíme(pokud možno rovnoměrně, aby se části nepřipalovaly...) a vykrajujeme tvary...

Dáme upéct do trouby tak na 10 min na 180 stupňů....
Dobrou chuť

čtvrtek 21. října 2010

Výchova kluků

Právě jsem dočetla tuhle knížku a docela se mi líbila. Asi proto,že sdílí se mnou stejný názor na výchovu. Moc se mi tam líbila pasáž o důležitosti tatínků,  především jejich způsobu výchovy. To jejich věčné "řádění". V praxi u nás  znamená  rozházet na manželské posteli všechny deky a polštáře, vzájemné lochtání praní a tak, má za příčinu testosteron, kdybyste nevěděli. Otec tak syna učí jak zacházet se svojí mužskou energií a učí ho ji ovládat-a teď už dost. Takže já myslela, že manžel jen s Vítkem blbne a on vychovává...
No a potom tam byla celá kapitola o sportu a očekávání, nenaplněných snech, umění prohrávat, trenérech-zkrátka aktuálně moc pěkné čtení...

PS Pro učitelky:-): Krásná pasáž, jak zacházet s klučičí energií, živostí a tak, ale prakticky nic převratného,jako v každé psychologické knížce pro učitele. Vysvětleno proč, ale nevysvětleno, co s tím...